král artuš; legenda o meči | filmová recenze.

Středa v 16:25 | adís |  knižní úlovky
Skutečnost byla taková, že absolutně neplánovala jít na toto do kina. Protože trailer jsem jen koutkem oka vnímala, nikterak jsem to neprožívala, nějak mě to nezaujalo (ač bych vše o Králi Artušovi sežrala zaživa).
Došlo k tomu, když jsme zjistili, že Ghost In The Shell již v kinách nedávají, takže nám nezbylo nic jiného, než jít na toto. Sestra mi řekla, že to vypadá lákavě, tak jsem souhlasila, aniž bych se znovu na ten trailer koukla.
Jo, jasně, do rubriky knižní úlovky to jistě nepatří, ale nechce se mi vytvářet nová rubrika, neřešte to. xD
 

Dopis mému budoucímu já.

17. května 2017 v 20:39 | adís |  Otakův (depresivní) deníček

"Mé milé budoucí já,
chci... pár věcí. Které asi očekávám.
Chci, abys nepřemýšlela. Chci, abys bojovala. Chci, aby ses nepotápěla v temnotě. Chci... chci, abys byla šťastná.
Aby sis našla skvělého přítele, aby tě vzali na vysněnou školu, aby se ti splnil sen spisovatelky, aby jsi vydala svou knihu, aby tě vzali do nakladatelství jako návrhářku knižních obálek. Aby jsi byla vždy na blízku lidem, které miluješ. Miluj své blízké, postarej se, aby měli stále úsměv na rtech. Chci, aby sis našla skvělé lidi, kterým bys svěřila naprosto cokoliv. Aby ti ten tvůj život připomněl nějakou knihu. No, vlastně... *smích* ty jsi vlastně autorkou svého života. Piš ty krásné kapitoly, a na ty zlé... na ty zlé se vykašli. Žij s úsměvem na rtech, nikoho netahej za nos jen kvůli pomstě, bav se s každým, koho ti život přinese. Snaž se ze sebe dostat to nejlepší.
Vím, že ve sportu prostě dobrá nebudeš, to já vím i teď, ale...
Držím Ti palce.
Buď šťastná. Bojuj za své zdraví.
Neplakej.
Nenos na svých ramenou tolik starostí.
Žij v oblacích (ale ne moc často!).
Usmívej se a žij,

s láskou a štěstím tvé ."

Jaký dopis byste svému budoucímu já napsali vy? ^^

Kodex Nomeró, | kapitola první

3. dubna 2017 v 15:10 | adís
Název: Kodex Nomeró
Žánr: historický román, fantasy, tragédie, zrada, intriky, magie, klany, krev, tajemství
Úryvek z dílu:
"Jaro. Děj, opakující se jednou za rok, kdy se poupata z obalů ledových diamantů otřepají a usmějí se jako motýli před vyklubením se z kukle. Abyste tohle dějství mohli pozorovat a vidět v něm změny, musíte se zaměřit na jeden strom. Ten jeden strom představuje naději a rodí nový život. Ten se nenarodí hned, ale časem, co ty větve a poupata budete pozorovat, budete detailní, aniž byste si všimli. Každý den pozorovat onen strom, chodit k němu blíž a všímat si. A usmívat se při zrození mnoho nových životů, přičemž stačí fouknout vítr a bez mrknutí ten malý, jemný život odletí."
(22.3.2017)

Díl číst: na Wattpadu/na blogu

Další články