NTH 1..díl - Nový domov

26. dubna 2015 v 21:23 | Adís + Maky |  Noci s Uchihovskými havrany
Čauký minna ! :D
Konečně jsme to dopsali !! >< :D
!POVÍDKA BUDE VYCHÁZET KAŽDÝ VÍKEND!

Tady je první kapitolka Noc temných havranů ! >< Kterou sepisuji s Maky :3
Nech se páči :3 :D Arigato Maky-néchááán ! :* :DDDD -No já mám dost." :D



Dívka stála s otevřenou pusou před velkým tmavým domem, který měl zahradu s obrovským živým bludištěm po jeho stranách.
,,Pane bože." chytla svůj kufr a šla k velkým dveřím domu.
*Klep,klep*
Zaklepala, po chvilce jí dveře otevřela mladinká dívka, služka.
,,Dobrý den, pojdtě dál." pustila Hinatu dovnitř.
,,Dobrý den " řekla a vešla dovnitř. Položila kufr za dveře, který hned služebná vzala a někam ho odnesla. Eh.. no, to bude sranda, řekla si Hinata v duchu a dívala se do domu, který byl černé barvy s červenými a modrými dekoracemi.
"Tady je váš pokoj," poklonila se služka a otevřela obrovský a bohatý pokoj s fialovou barvou. Hinata mohla na té barvě oči nechat, začervenala se.
"A-ale to já nemůžu!" křikla.
"Ukliděte se, prosím. Váš otec to vše zařídil. Je jenom váš, s vlastní koupelnou, šatníkem a malou kuchyní. Mějte se tu hezky." řekla mile a odkráčela do chodby.
,,Aspoň, že tak." hlesla a sedla si na úžasnou fialovou postel. Prsty si pohrávala s pramenem svých modro fialových vlasů a hleděla do blba.
Ani nevím co dělat, povzdechla si v duchu. Vůbec netušila jací budou ostatní lidé co tu žíjí. S tranzu ji vysvobodila hlasitá rána, která šla z chodby. Hinata vystřelila z pokoje jako řízená střela. Na chodbě ležela služebná a kolem ní rozsypané ovoce. Dívka k ní přiběhla a pomohla ji vstát.
,,Jste v pořádku? " Hinata vypadala ustaraně.
,, Ano, děkuji, slečno." Služka začala sbírat ovoce ze země, v čemž jí modrovláska hned pomohla.
,,To nemusíte, já to udělám" chtěla Hinatu odradit. Věděla, co se jí může stát když někdo uvidí, že jí host pomáhá.
,, Mě to nevadí, můžeš být zraněná, byla to celkem rána. " usmála se modrovláska na služku. ,,Jak se jmenuješ? "
,,Aries. " služka nasucho polkla.
,, Hinata, těší mě "
"Není to správné." špitla.
Hinata se překvapeně usmála. "Proč?"
"Um.. jste jako host a-"
"Nic se neděje. Já to když tak vysvětlím."
Aries polkla a sklopila hlavu. "Pány nepřesvědčíte, jedině trestem."
"Trestem?" To se Hinatě zdálo poněkud divné, jak to služka zdůraznila. Aries si uvědomila, co se stalo a hned s výlekem se poklonila a s ovocem na mini podpatcích utíkala do haly. Hinata zůstala přimraženě stát.
Slovo "trest" ji viselo v hlavě jako obraz.
Trest? Jsme snad ve středověku?, blesklo modrovlásce hlavou. Nečekala zrovna něco takového.
,, Hrozné." zašeptala a zašla zpět do svého pokoje, pořád jí tu chyběl její kufr.
,, Kam ho mohla dát? Asi se jí půjdu zeptat, ale až za chvíli, musím si to tu prohlédnout " otevřela světle fialové dveře od koupelny. Byla sladěná do tmavě fialové a rudě červené.
,,Wau.. " žasla, něco tak krásného si nedokázala ani představit. Jediné, co jí tam chybělo byl sprchový kout, ale pořád tam ještě byla vana. To ji zachránilo.
,,Cítím se jako nějaká královna. " špitla. Nenašla jedinou chybičku.
Po chvilce prohlížení zavřela dveře a vydala se za Aries. Sešla po schodech dolů až do haly, kde uslyšela tichounké vzlykání z pootevřených dveří. Pomalu k nim došla a otevřela je. Byla to velká prádelna, Aries tam seděla na zemi a brečela.
,,Co se děje? " Hinata ji pohladila po rameni. Služka se na ni podívala s uslzenýma očima.
,, Nic.... omlouvám se, že vám dělám starosti." otřela si slzy. Hinata se úplně zhrozila, Aries se na zádech udělal krvavý flek, který prosakoval přes bílou látku.
Co to má znamenat? vrtalo fialovlásce hlavou.
"Aries.." Dala jí ruku na rameno, ale zrovna se ucukla, když uslyšely hlas tvrdých podrážek o podlahu, které se ozývaly po celém domě. Služka vytřeštila oči a vytřela si slzy do rukávu. Hinata znervózněla.
"Ale, ale..." ozval se milý a chladný hlas zároveň, až to nahnalo Hinatě husí kůži.
"T-to je mladý pán Sasuke Uchiha - synovec pána tohoto domu." zašeptala Aries k Hinatě. Ta se ale dívala do černočerných očí plný nicoty.
Aries se poklonila, jakmile se Sasuke-sama ukázal u nich. Usmál se a podíval se na hosta.
"Hyuuga Hinata?" zeptal se svůdným hlasem.
Dívka zrovna neměla chuť odpovídat. Pořád se dívala do těch očí, až si vzpomněla na rudý flek na Ariesiných zádech. Žaludek se jí obrátil vzhůru nohama.
Hinata nasucho polkla, aby se trošku zbavila toho strachu a nervozity.
,, A-ano." řekla rozklepaně. Spodní ret se jí cukal a nechtěl se zastavit.
,, Výborně, " slizce se usmál. ,,Rád tě poznávám. Jsem Sasuke Uchiha, jak už ti Aries řekla. " Věnoval ji vražedný pohled. Aries cukla hlavou aby se tomu pohledu vyhla. Hinata přerývaně dýchala, chlapec ji naháněl už jen hlasem husí kůži.
,, T-těší mě." vykoktala a zastrčila si pramen neposlušných vlasů za ucho. Pane bože, co je ten kluk zač? mihlo modrovlásce hlavou.
,,Časem se seznámíš i s ostatními členy rodu Uchihů. Měla by ses pak nachystat na večeři, protože za chvilku už bude " pohodil hlavou aby si oddělal vlasy z očí.
,,Dobře, p-potřebuji ale mluvit s Aries. Osamotě..." Snažila se zdůraznit, ale kvůli strachu se jí to moc nepovedlo.
,,Jak je libo." zazubil se. Sasuke se otočil na patě a odkráčel si to dál chodbou.
Aries padla na kolena a začala plakat.
,,Nebreč, " klekla k ní a snažila se jí uklidnit. ,,Bude to dobré" Hinata sama nevěděla, čím si to děvče muselo projít.
,,Nebude. " řekla se slzami v očích.
"Co se stalo?" vyjekla, jakmile Sasuke odpochodoval. I Hinata se cítila strašně. Ten kluk...
Aries kývala hlavou, slzy jí pořád stékaly po tvářích. "P-přede mnou... se.. objevil černý havran. A ty onyxové oči. Byli jako.. jako.." Hinata se třepala napětím, co vyplašená dávka řekne. "-pánové." Rozplakala se ještě víc. Kdyby jí páni slyšeli, asi by jí vyhodili. Ale Hinata musí mlčet, aby tu mohla být s ní. Má dojem, že je tu jako jediná dívka v domě společně s ní.
"Když jsem si ho všimla, lekla jsem se a... praštila se o roh d-vířek od pračky." řekla a utišila se. "Víš," pohlédla na Hinatu s rudýma očima. "V tomto domě jsem byla pět let sama. Než si přišla ty. Děkuji..." odmlčela se a zvedla se. Šla směrem ke dveřím. Hinata se splašila, když Aries neudělala prádlo - bude mít průšvih!
"Neboj." pousmála se a ukázala ven na velkou zelenou zahradu plnou všech barevných a ovocných stromů.
I ty nejvzácnější květiny se tam objevily. Fialovláska byla jako v ráji, květiny zbožňovala.
"Je tu šest pánů tohoto domu. Nejhlavnější je ale Madara-sama, který mě vzal... Možná ho ani neuvidíš, nevím, jak dlouho tady budeš. Ukáže se vždy jen při rodinných akcích s Uzumaki rodinou. Toho, koho jsme viděly byl Sasuke-sama - synovec Madary-sama. Itachi-sama je bratr Sasukeho-sama. Izuna-san je mladší bratr Madary-sama. Izuna-san s Obitem-san jsou nejvíce chápající... mám je ráda, jinak jsou všichni jako démoni..." řekla Aries, která se upřeně dívala do země při pochodu.
"Vrátíme se, ne?" usmála se.
"J-jo.. ta večeře.." vysoukala ze sebe Hinata a zrudla. Společná večeře se všemi. Proboha.
,,Neboj se... bude to v pořádku, nic se nestane." snažila se ji uklidnit.
,, Nemám z toho moc dobrý pocit. " modrovláska spojila ruce za zády a hleděla upřeně na cestu.
,,Hmm... já bohužel nemůžu nic udělat, promiň. " omluvila se Aries.
,,Nemáš se za co omlouvat, za nic nemůžeš," usmála se na ni Hinata. Vešli zpět do domu, Aries za nimi zavřela dveře.
,,Aries a... proč tu vlastně sloužíš? " Chtěla se dozvědět víc.
,, Nemám domov... rodiče mě vyhodili a nechali mě na ulici. Až pak mě našel pan Madara-sama a nabidl mi práci tady." řekla smutně.
,, To je mi moc líto, promiň, že jsem se na to zeptala... " Hinatě to bylo líto, Aries měla... smutné dětství.
,, To nic. " povzdechla si. ,,Už budu muset jít nachystat večeři. Do jídelny se dostaneš tamtěmi dveřmi. " Služka ukázala na poslední dveře v chodbě a sama zmizela v jiných.
Hinata zatajila dech, na konci chodby se objevil nějaký muž, dívka dělala jako že ho neviděla a rychle zaběhla do svého pokoje.
Lehla si na postel a rozepla si šedou mikinu.
Uzumaki... zajímavé příjmení, mihlo děvčeti hlavou.
*ťuk,ťuk*
"Dále." ozvala se Hinata a dotyčný vešel. Zatajil se jí dech.
"Večeře," řekl hlas chladně jako předtím.
"H-hai." mukla a šla společně mlčky s ním. Sasuke byl stále klidný a nevěnoval jí ani ze svých uražených pohledů.
"S Madarou se neuvidíš. Až někdy příště, potkáš tu mého bratra, Izunu a Obita." řekl, až se dívka lekla. Lehce pokývla.
Náhle se zastavil, málem do něj dívka vrazila. Vmžiku byla dívka přitisknutá ke zdi a Sasuke měl nos zabořený do jejího krku.
"Pěkně voníš..." zašeptal. Cítila jeho horký dech na jejím krku. Vyplašeně dýchala, byla celá rudá. "Neboj se. Ty taky budeš jedna z našich mazlíčků." zašeptal a odtrhl se od ní.
Pořád zůstávala na místě. Sasuke na ní šibalsky pohlédl.
"Jen pojď," řekl a jeho hlas se ozval po stěnách modré chodby. Jeho hlas jí duněl v uších.
Vešli do zeleně zbarvené jídelný. Hinata se ihned stala středem pozornosti, cítila jak jejich oči ji kloužou po těle. Na sucho polkla a sedla si na kraj stolu.
,, A-Ahoj " snažila se ze sebe něco dostat. Nevěděla co v takové situaci dělat.
,, Ahoj " pozdravili ji naráz. Jak to sakra myslel že budu jedna z jejich mazlíčků? přemýšlela tak silně, že pomalu už ani nevnímala, že před ni postavili jídlo. To je divný, řekla si v duchu.
Lusk, lusk. Luskal ji před obličejem Sasuke, aby ji probudil z tranzu.
,, Co? Jo aha... pardon " cítila se trapně. Černovlasý jen pobaveně zakroutil hlavou a jedl dál. Hinatě se přímo třásly ruce a nevěděla proč. Vzala do rukou příbor a jedla. Když si všimla že ji dlouhovlasý pán po očku chladně pozoruje, naskočila ji husí kůže. Začala rychleji jíst, aby se odtamtud dostala.
Rychle, rychle, opakovala si. Vstala od stolu a mlčky odešla. Zavřela dveře od jídelny a nechala je tam jak jsou. Vydala se za Aries pro kufr. Našla ji zase v prádelně. Asi to předtím nedodělala.
,, Ahoj..." pozdravila ji Hinata.
,,Ahoj " Aries se na ni líbezně usmála. ,, Co by jsi ráda? "
,, Nevíš kde je můj kufr? " modrovláska se poškrábala za krkem.
,, Jo.. tu je " ukázala vedle pračky a dál přebírala černé prádlo. Že se jí to chce dělat, řekla si pro sebe, popadla kufr a odešla.
Zavřela dveře od svého pokoje a hodila kufr na postel. Otevřela ho a oblečení skládala do skříně.
,,Ach jo." povzdechla si.
----po 15 min skládání oblečení-----
,, Konečně, " zasunula kufr pod postel. Podívala se na hodiny, bylo čtvrt na dvanáct. ,, Tak pozdě? " zakňourala.
Posadila se za psací stůl a dala si hlavu do dlaní. Byla na mol. Nevěděla, co se děje. Ale.. ta Sasukeho reakce na chodbě! Byla pořád v šoku a on to zřejmě úplně ignoroval. Asi si nedokáže zvyknout, že je to nějaký pán, pakliže se takto chová...
Dívka zasténala a rozhodla se dát koupel, i když měla předtuchu, že ji něco pozoruje.
Sem tady chvíli, a už blbnu, vzdychla Hinata v duchu. Otevřela všechny skříně v koupelně a našla hedvábné ručníky rudé a fialové barvy, hned čapla fialovou, napustila vodu, z níž horlila studená "pára" a vyslekla se. Podívala na své tělo ve velkém zrcadle. Bledé jako u upíra. Zavřela oči a ponořila se do studené vody. Zapomněla, že je v nějakém domě plný Uchihů a dala se do přemýšlení o otci, jak by mu teď nadala. Kde ho to napadlo? Kde tento dům našel? Spíše si vybavovala dům a otce, než co žije v něm.
"Tam ti bude dobře," řekl jí před odjezdem. Asi se domů už nevrátí. "Tam si budeš žít novým životem."
,, Novým životem ? Nečekala jsem zrovna něco takového " povzdechla si a ponořila se níž do vody. Rukou si hrála s bílou načechranou pěnou. Její bíla kůže v horké vodě zčervenala. Natáhla ruku pro šampon a dala si ho trošku do dlaně. Vmasírovala si ho do vlasů, po chvilce si ho smyla a umyla si tělo. Pořád se jí zdálo, že ji někdo sleduje. Neměla z toho dobrý pocit.
Chtěla bych se vrátit k otci, ale asi bych mu dělala znovu zbytečné starosti, řekla v duchu. Po chvilce ležení ve vaně vylezla a každý kousek své kůže utřela fialovým ručníkem. Zabalila se do ručníku a vytáhla ještě jeden ručník aby si měla čím utřít své fialkové vlasy. Kůže se jí vrátila do normální barvy. Nedokázala si vysvětlit Sasukeho reakci na chodbě. Vběhla do pokoje a ze skříně vytáhla noční košili. Co nejrychleji ji na sebe navlékla.
,,Krásné tělo... " Hinata se rychle otočila k posteli. Ležel na ní Sasuke a vypadal, že tu je už delší dobu.
,, C-co tu děláš? " vykoktala.
"Hm," podrbal se na bradě. "myslím, že jsem si našel zábavu."
Zábavu?! Jak to sakra myslí-?!
Sasuke se vyhoupl na nohy a přiblížil se k vykolejené Hinatě. Vmžiku zčervenala a narazila do zdi. Sasuke se opřel jednou rukou o zeď a druhou jí vzal za bradu. Pousmál se a rty se blížil na ty její. Dívka znervózněla.
"C-co to-?" Nedořekla. Nenechal ji. Jejich rty se spojily. Po několika minutách se oddělily. Hinatě se pár vlasů nahrnulo do obličeje a zrudla ještě více.
"Pěkně chutnají, Hyuugo." zamlaskal a šibalsky se usmál.
"To se mi jen zdá. Je to sen, Hinato!" říkala si v duchu. "Jsou všichni jako démoni.." Připomněla si větu, kterou jí řekla Aries v prádelně.
Nechoval se jako člověk, bylo to monstrum, které mělo chuť na svou oběť. A tou obětí byla Hinata.
To, co měla Hinata v myšlenkách jí dostává do kolen. Chtěla spadnou, brečet, jenomže nemohla. Nemohl nic. Cítila se tak... bezmocná. Není v tom domě ani den, a už se jí chce klidně i umřít.
Proto se tak Aries chovala společně s falešným úsměvem?
,, Nech mě " řekla tiše jaky nechtěla, aby jí slyšel. Sasuke jí odhrnul vlasy z očí, aby se na ni mohl lépe podívat. Olízl si spodní ret a zahleděl se jí do očí. Dívka okamžitě uhla pohledem. Nechtěla se dívat do očí plných nicoty a prázdnoty. Neměla na to žaludek.
,, Nenechám, budeme si hrát " řekl svůdně a chytl ji za bradu, aby ji natočil hlavu směrem k němu. Hinatě se do očí tlačily slzy, a tekly ji po obličeji.
,, Neplakej, zatím nemáš důvod." chytl ji rukou kolem pasu, tušila co se bude dít. Sebrala všechnu zbylou odvahu když se Sasuke přibližoval rty k jejímu krku v zamínce, že jí tam udělá značku, co nejrychleji se sebou škubla. Vytrhla se mu a shodila jej na zem. Rozběhla se ke dveřím a když chtěla zatáhnout za kliku a utéct, tak ji černovlásek chytl za rameno a silně jí ho stiskl.
,, Auuu..." zaknučela.
,, Tak ted jsem se opravdu nasral." Shodil ji na postel ,,Chtěl jsem k tobě být milí, ale nedáváš mi jinou možnost. " začal si rozepínat kalhoty.
Vyplašená dívka se přikrčila ke zdi na posteli a proudy slz jí čím dál více štípaly po tvářích.
Černovlasý se k ní přichomýtl. "Odteď mi budeš říkat pane, krasotinko." ulízl ji ušní lalůček a rukou jí sjel pod triko.
Hinata přerývaně dýchala, paprsky měsíce ji ozařoval bledou a vystrašenou tvářičku.
Sasuke zavrněl. "Líbíš se mi čím dál více..." špitl ji do ouška a rty se přesunul ke krku. Začal jí zuřivě líbat a šlo vidět, že nechtěl přestat.
"A-ale... ty.. mě... n-ne.." zašeptala mezi jeho polibky. Oči už neměly sílu dále vypotřebovávat sílu ze slaných potůčků.
Sasuke tázavě zvedl obočí a temně se ušklíbl.
Náhle se ale zastavil.
"Zavři oči." řekl jí svůdně.
Zavřela je. Nechtěla, ale musela. Pevně je zavřela a čekala co se stane.
Ticho.
Nic. První otevřela jedno a pak to druhé. Leknutím se přimáčkla zády o zeď ještě více. Pán byl pryč. Bylo jen otevřené okno, ze kterého svištěl chladný vítr, příjemný na osvěžení.
Někdo zaklepal na dveře. Opět se lekla a neodpověděla. Dveře se rozletěly, a v níž byl pohledný tmavovlasý kluk s normálním pohledem. Dívka doufala, a myslela si, že je to Obito.
"Co se stalo? Byl tu rámus." řekl mile a ustaraně. Hinata mlčela, neměla sílu něco říkat. "Ten parchant," procenil mezi zuby a potichu odešel.

"Co si jako myslíš, že děláš?!" vyjekl na něj Obito. Sasuke jen tak v pokoji stál.
"Tím myslíš co?" opáčil.
"Nebuď drzej, mladej! To, že máš větší hodnost, neznamená, že nebudeš poslouchat! Madara by tě určitě ztrestal! To si piš, jak se to dozví."
"A kdo mu to řekne?" Sasuke se přemysťoval z rohu do rohu.
"Třeba já," zamračil se Obito. "uvědom si, že nás může odhalit. Buď rád, že Aries není nějaké blondýnka, která vše vyžvaní. Ví to jen ona, pokud se to dozví někdo další-"
"Klid, Obito. Já to zařídím." řekl drze Sasuke, zavřel dveře svého pokoje a tím rozhovor mezi rodinou skončila. Obito se na dveře pořád mračil.
Zmetek malej, řekl si a vyšel z haly do svého království.
-------------------------------
Hinata se krčila na kraji postele a tiše vzlykala. Byla moc ráda že se jí nic nestalo, vstala a utřela si uslzené oči. Zavřela okno a zhasla, zalezla do postele,chtěla spát, na vše zapomenout. Myšlenka na to, co se jí před chvílí mohlo stát ji nebyla příjemná. Převalovala se z boku na bok a v ruce svírala rožek fialové peřiny. Po nějaké době usla.
Probudilo ji silné klepání na dveře. Modrovláska si protřela oči, zívla a šla opatrně otevřít. Stala tam vystrašená Aries a mnula si ruce.
,,Co potřebuješ? " zeptala se tiše Hinata znovu si zívla.
,,Chtěla jsem se ujistit jestli jsi v pořádku, protože po tom co všichni odešli a v jídelně zůstal jen Sasuke-sama zaslechla jsem, jak si sám pro sebe říkal: ,Dnes večer bude zábava, těš se děvče' a nevěděla jsem jestli ti pán něco udělal." vysvětlovala.
,,Jsem v pořádku. " Nechtěla se jí s ničím svěřovat, bála se, ale nevěděla čeho. Obě zaslechli dunivé kroky. Otočili se do chodby a vytřeštili zrak.
,, P-an Itachi-sama, " řekla koktavě. ,,Omlouvám se, jestli jsme vás vzbudili "
Itachi měl černé vlasy (jako všichni) dlouhé tak, aby je mohl stáhnout do culíku. Vzhledově byl pěkný a jeho pohledem stejný jako Sasukeho.
"Co tu děláte?" zeptal s bručivým hlasem a díval se na Hinatu.
Zase ten pohled, polkla ty myšlenky, co by zase "mohlo" stát...
"Šla jsem donést Hinatě-san nějaké prádlo, které jsem jí vyprala." Poklonila se. Ano, opravdu měla v ruce její prádlo.
V tom to Hinatě došlo. Proto si vzala Aries její kufr s věcmi. Aby se mohli setkat při večeru, a kdyby náhodou, tak má výmluvu.
"Chm," Asi ho to nějak nezajímalo. Byl docela unavený. Naposled se podíval na Hinatu, poté na Aries a odešel zpátky do své ložnice.
"Uf, to bylo o fous," vzdychla Aries při zavření dveří. Spíše to zašeptala, jakoby pánové slyšeli na míle daleko.
"To by mě ani nenapadlo." žasla Hinata a usmála se.
"No," ušklíbla se. "Mě by ani nenapadlo, že na to přijdeš."
"Cože? To jako fakt?"
"J-jo.." ucukla se Aries. "No nic, asi už půjdu. A Hinato-san," otočila se na ní u dveří. "Dávej si pozor." řekla o odešla.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikky Nikky | Web | 27. dubna 2015 v 18:22 | Reagovat

Ooo, moc pěkné, těším se na pokračování :3

2 Koko~chan Koko~chan | Web | 28. dubna 2015 v 18:46 | Reagovat

Moc krásná povídka, těším se na víkendové pokráčko :)

3 Yuki Yuki | 2. května 2015 v 14:01 | Reagovat

Úžasná povídka ,těším se na pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama