Hrdinové u moře, | Chatky a Trojka!

6. července 2018 v 16:00 | adís |  Letní challenge s hrdiny z Boku no Hero Academia | Hrdinové u moře
Pamatuje to někdo?
Ano, mělo to být zveřejněno minulý rok přesně v toto datum, ale už jsem nestíhala a začalo se to pěkně mydlit, takže jsem se na to vybodla. Milý ode mě, fakt jo.
Takže pokračujeme (snad to nedopadne tak, že to budu psát tři léta)! ~

edit: Po tomto už nic nevyjde, tohle bylo přednastaveno. Mrzí mě to, článek dole stále platí...


"Tady na téhle straně jsou chatky pro děvčata a na druhém, přes půlku pláže, jsou pro kluky. Z jistých důvodů jsou odděleny." poškrábala se Mira s nevinným úšklebkem na tváři.
"Kdyby tu byl Mineta, rozhodně by začínal mít nějaký plán, jak se nám dostat do chatek." vzdychla Momo.
"Nezakřikni to," namítla Jirou, "jakmile to zjistí, možná už začne plánovat."
"Žádné možná, ale rozhodně." řekla Hagakure a její boty poskočily ve vzduchu.
Uraraka s Asui chápavě přikývly. Nato ale dostali pěknou povzbudivou salvu do ramen a když se podívali na Miru, která měla na tváři obrovský sluníčkový úsměv, znejistily.
Mira zvedla palec.
"Všechno bude v pohodě, děvčata! Pokud se sem dostane někdo bez vašeho povolení, máte právo po sebeobraně!" křikla, aby navedla atmosféru.
Ashidě zajiskřily oči.
"Ehm, ehm," zvedla Momo ruku. "Midoriya říkal, že jste z Elitní trojky a..." poškrábala se na líci s očima kolem ní, "proč jste tu jen vy?"
Všem by přimrzl úsměv, ale Mira se dále usmívala a pak ukázala tam, kde se sluneční paprsky dotýkaly modrého ráje, odkud se zrovna ozval radostný výkřik s pískotem a nato se z vln objevily dvě siluety surfující na vlnách.
"Oni si užívají," řekla Mira, "a já pracuji."
"To je celkem nefér." nadhodila Uraraka.
Mira vzdychla a pokrčila rameny. "Neboj, oni na to doplatí." řekla s tajemným úšklebkem.
Dívky zamrkaly s jiskřivým očekáváním, že jim Mira poví, na co doplatí její spoluhrdinové.
"No nic!" tleskla Mira, "Takže, jakmile si vybalíte věci do svých chatek, tak tam," ukázala do vnitra na kamenný chodníček a na stromy, mezi nimiž se rýsovala stříbrná, moderně postavená budova, "jak vidíte ty palmy a tu kamennou cestičku, tam je hlavní středisko, kde jsou informace, jídelna, kde se setkáme na obědě a všichni hrdinové z Elitní Trojky, kdyby se náhodou něco stalo, ale taky je ve vrchní patře tělocvična!"
"Oooh!" Zablýskly se všem dívkám oči. Avšak nejvíce Kendou, která byla zatím tichá jako myška, protože již věděla, kde co je a nechala to vše prozatím vstřebat Áčku.
"Však kdyby něco, můžete se zeptat Kendou nebo kohokoliv z Béčka! Taky vás prosím, abyste se nikde neloudali."
"Hai!" vykřikly všechny dívky a Mira jim opětovala jeden ze svých úsměvů. Pak vzala profesorovu brašnu a vydala se lážo plážo po onen kamenné cestičce ke středisku.
"Tak jo a..." začala Yaoyorozu, "které chatky jsou naše?"
Kendou se přihlásila.
"Můžete si vybrat. Chatka pět, deset, jedenáct a třináct jsou obsazeny, jinak můžete jakoukoliv!"

"Co to bylo za magory?" zabručel oplzle Bakugou, dívajíc se na nebesky modré vlnící se moře, kde před několika málo minutami někdo křičel, evidentně plný adrenalinu a zážitku.
"Vřískali jako oslové." mumlal dál. Kirishima se zazubil, ale zmlkl, jakmile je profesor Aizawa propálil svým temným pohledem.
"Hej, Katsuki, jim bych zrovna osly neřekl, jsou totiž profesionální elitní hrdinové."
Všichni kluci vytřeštili překvapeně oči a prsty ukázali na moře s pohledy, které říkaly: Oni?! Oni a profesionální hrdinové?
Tetsutetsu se ušklíbl a pokračoval dál.
"Takže to by bylo, jinak ty chatky, které zbyly, jsou vaše! Pane profesore, Mira mi řekla, že vás mám doprovodit do střediska."
"Heeh? Profesor bude mít luxusní bejvání?!" vykulil oči Sero, načež se k němu Mineta s Kirishimou přidali. Aizawa však ani nemrkl, což žáky mírně vydeptalo.
"Jo a abych nezapomněl," zvedl ukazováček Tetsutetsu, "jsou-"
"Jsou tady sledovací prostředky, takže neexistuje, aby tu byl bordel!"
Celá skupinka se otočila za sebe a zamrkala na nově příchozí dva lidi, kteří pod paží drželi surfovací prkno.
Minetova brada spadla až k zemi.
Bakugou si drze s nezájmem odfrkl, Kirishima utíral slinu, další na tom byli podobně, avšak Todorokiho s Kaminarim to nějak zvlášť netankovalo.
Dívka zasalutovala s roztomilým úsměvem. "Zdravím! Hádám, že vy jste 1-A, je tak? Takže vás tu vítáme. Já jsem-"
"Karou - hrdinka chladných dnů! A-"
Midoriya se otočil s jiskrami v očích na vysokého muže v plážových plavkách a s rytířskou helmou na tváři.
"Nero - hrdinský král rytířů!"
Karou zamrkala a usmála se. "Máme tu znalce, Nero!" A praštila muže do hrudi, avšak ani se nepohnul.
Bakugou se však při představování Nera trochu otočil a celou dobu ho hypnotizoval drzým pohledem.
Hrdinský král rytířů, huh…?
"Nero má úžasný Quirk - z jeho těla vytvoří lávu a díky ní dokáže tvarovat různé zbraně nebo obranné štíty jako Cemenťák. Díky tomu, že je v týmu Elitní trojky, tak je jeho schopnost rychlejší, protože Karou mu svými ledovými schopnostmi lávu nechá ztuhnout a je to okamžitě účinná neporazitelná bariéra!" šeptal si, hryzajíc si nadšeně prsty Deku a u toho si to vše zapisoval do svého deníčku.
Iida si upravil brýle. "J-jak tohle všechno víš, Midoriyo?"
"Viděl jsem s nimi několik záchranných akcí. Byli naprosto úžasní a pak uznaní i světem, to-"
"Říkals, že ovládá lávu?"
Všichni se otočili na doteď mlčícího Shoutu a Midoriya se otrkal.
"A-ano!" přikývl Midoriya. V mysli bloudil, proč se na to Todoroki zeptal.
Nikdo netušil, kam se Nero díval. Jeho oči byly jen rudé žárovky v železné lesknoucí se helmě.
Ve skutečnosti sjel pohledem Todorokiho a potom Bakugoua, který se na Krále rytířů díval jak na ostří nože.
U Todorokiho se lehce zamračil. Přestal vnímat vzrušenou Karou, která na něj mluvila a ťukala mu prsty do ramene.
Někoho mu připomínal.
Ale nemohl si vzpomenout.

***

"Je to tadyy!" protáhla se pořádně Uraraka, přičemž se jí vyhrnulo lehce tílko, které měla na sobě.
Schylovalo se k teplému večeru, když se první stupeň střední školy sešel ve velké hale s obrovskou jídelnou.
"Už jsem myslela, že mi z toho hrábne. Nesnáším vybalování," povzdechla si Ashido a usmála se.
Holky se soucitně zazubily a vešly postupně do dveří.
"Jo a mimochodem," ozvala se Jirou, "slyšely jste ten výbuch?"
"Asi před půl hodinou, že? Jo, otřásla se nám z toho celá chatka." zamňoukla Tooru a podle oděvu, který přiléhal na jejím neviditelném těle, se zřejmě roztřásla.
"Výbuch?" povytáhla Ashido obočí. Koukla se na ostatní.
Všechny přikývly a řekly:
"Výbuch."
Ach. Jak holky dokáží myslet na to samé, aniž by tu cílovou myšlenku nahlas.
Zatímco si dívky zasedaly ke stolu a u toho živě debatovali, Mineta seděl tak, aby přes Midoryiova ramena viděl naprosto každej pohyb spolužaček.
Oči měl jak jestřáb, snad mu chyběly černé brýle, aby vypadal alespoň trochu profesionálně.
Ale s takovou ho prokoukl úplně každej. I třída B, která ho téměř ani neznala.
"Na co čekáš, Mineto?" zeptal se Iida slušně a ačkoliv mu byly jasné Minetovy úmysly, stále nechápal, proč kvůli tomu ani jedinkrát nemrkl.
Borůvky malého kluka se rozjasnily, když se Tooruina košilka při zasednutí zavlnila - vnímal, jak mu do hlavy teče krev.
Moc krve.
Ojirou si toho očkem všiml a přes dva spolužáky natáhl svůj masivní ocas k fialovovlasému skrčkovi, který seděl jako socha a v moment překvapení ho Ojiro ocasem lehce praštil - kdyby to přehnal, Mineta by možná pálil do nemocnice.
Spolusedící vedle Minety sebou vylekaně cukly a když viděli Ojirův ocas, oddechli si a pohledem mu se smíchem poděkovali.
Ojirou se vrátil zpět ke svému jídlu, přitiskl ke rtům kelímek s vodou a díval se na tác; pak však pohled zvedl a koukl očkem po neviditelné dívce, která vyčnívala svou bílou dlouhou košilí.
S lehkým ruměncem sklopil zrak ke své večeři a poíval se ke stolu, jestli si jeho pohledu k Hagakure nikde nevšiml.
Díkybohu ne.
Někteří měli co dělat s oživováním Minety a někteří si mumlali, aby ho nechali ve stavu, v jakém se nacházel, že nemá šmírovat holky - zamumlal to Tetsutetsu, načež se Kirishima rozesmál, avšak Todorkiho s Kaminarim to nějak nelákalo. Todoroki vypadal zamyšlený a zároveň naštvaný na Minetu s Bakugouem kvůli tomu, co se stalo včera a dnes odpoledne.
A proč byl u stolu takový klid?
Protože seděl Bakugou vedle profesora Aizawy, rty si kousal až do krve a vnímal, jak profesor nadává a slečny z Trojky se můžou smíchy počůrat.
I když by měly brečet.
Zničil jim přece chatku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama