blog

Konec. Konec? Já nevím.

22. června 2018 v 22:13 | adís
Zdravím.

Články s plno povídek, možná slibných. Spousty slibů, plánů, které stojí a nehnou se.

Ale já upřímně vůbec nevím co dělat. Je mi neskutečně líto zase tento blog nechat a odejít - ale zase ho tu nechci tak nechat spát prázdnotou, aniž by někdo věděl, jestli jsem živá.

Víte, blogování byla moje součástka v srdci. Nebylo dne, kdy jsem nezveřejnila článek, nebyla sekunda, kdy jsem si neříkala, že tři články za den je fakt moc... a nyní se vůbec ptám, jestli vůbec stojí za to něco zveřejňovat.

Protože stejně lidé odešli. Jak ti přátelé, kteří mají svůj život, tak dlouholetí blogeři, kteří šli prostě cestou životní. V této době jde jen o byznys díky reklamám, nikdo téměř ani neví, co to blog je.

Ale já jo. A bolí, když už je ta doba dávno pryč. Že ti skvělí lidé... jsou pryč.

Tolik rozepsaných článků, některé nedopsané, na některých se ptám, zda to zveřejnit. Protože nikdo to číst nebude. Není to nějaké... "Jé, chudinka nemá žádnou návštěvbost", ale dříve blogery/čtenáře nezajímali hodnoty na počítadle. Zajímali je články, čekali na nový, povídku, cokoliv. Staré SB, kterým nešlo ani o "komentář za komentář". Díky blogovému světu jsem sama poznala spoustu skvělých lidí a to... mi teď chybí.

Tenhle blog je dítětem té poslední krásné doby. V článcích skrývá jména úžasných blogerů, v jejichž komentářích se i oni podepsali.
Byl kukle, která ze začátečnických článků vytvořil pokroky. Stal se svědkem mnoha zlých, ale i pěkných okamžiků.
A stal se taky...
Ne.
Stává se archivem povídek.

Já jsem zmatená. Nechci ho pustit k vodě, neboť se stále drží mého srdce a ono moc dobře ví, co pro mě blogování znamenalo.
Ale za to... ho nechci nechat tak samotného a prázdného.

Pokud se tu nejadou takoví, kteří tiše vyčkávali, omlouvám se.

Bude tu ticho.
Dlouhé ticho, které nepřehluším ani já.

Stane se skřínkou, ve kterém se skrývají příběhy z mých prstů.

A stane se pokladem, který zavře oči na dně oceánu.

Velká pauza.

25. září 2017 v 15:28 | adís
Omlouvám se.
Ale já už to moc nezvládám. Jak zdraví, škola a okolí na mě působí strašně nepřijatelně a stresově. Sotva vůbec normálně dejchám, aniž bych se zadusila slzy. Jsem poslední týden bez spánku, jsem chodící kost a kůže, skoro ani nepromluvím, nejím a ani nepiju.
Teď ta škola.
Chystají se slavnosti, akce pro deváťáky, nebo jsou právě oni její součástí. A zítra má bejt nácvik na polonézu, což jsem včera v totálním emocionálním průlivu odmítla, že se nezúčastním. K tomu ze stran spolužáků samé hnusné řeči...
Ne. Nebudu tu vyprávět celé své životní dění, je to ztráta času. A pořád lepší, než abych tu negativitu přenášela do článků, které se stejně jaksi vypařují a nejsou tu.

No, takže... možná za rok. Možná v létě. Možná za měsíc, možná za tejden.
Mějte se pěkně.
A omlouvám se. :c

Letní challenge s hrdiny z Boku no Hero Academia, | ❝Hrdinové u moře❞.

30. června 2017 v 13:02 | adís
nyuu, mí milí! ~
Léto je tady a čímž pro některé i prázdniny!
Rozhodně se ale nepočítám mezi většinu populace, která je štěstím bez sebe jako blecha a má už tři měsíce zpátky do puntíku naplánovano, co bude dělat. Já... vlastně nemám nic. Budu sedět, čučet a psát a kreslit. xD
Okeee a když už tu máme ty prázdniny, vymyslela jsem si tuto výzvu. Aneb PLUS ULTRA mi jaksi vlezl na mozek. Jsou tu nějaké duše, jenž to budou číst?! x3

pauza.

17. listopadu 2016 v 23:22 | adís
Nyuu, milí.
Dlouho jsem přemýšlela.
Nakonec se také rozhodla.
Odpusťte.

2 roky s AP.

3. srpna 2016 v 13:00 | adís
V toto stejné datum minulý rok byl napsán článek jako tento; jen o číslo menší.

Nový design & další výkecy.

24. července 2016 v 23:18 | adís
Woaah~
kdy bylo naposledy, kdy jsem se takhle nechala unášet slovy? Hmm, před hoodně dlouhou dobou. Za chvíli má blog druhé narozeniny a já vůbec nevím, co mám udělat. Nějakou soutěž? Hru? Povídku? Jednovku na přání? Grafiku? Já nevím, jsem úplně zoufalá. Projíždím tunu blogů, které připravují nějaké balíčky, každý dostane nějaké číslo a admin si jedno číslo vygeneruje a číslo, co zvítězí, dostává grafiku na přání. Zaujalo mě to, jak adminka všechny navnadila na tuto hru. Ale na hry mě tady neužije - ani ta pitomá aktivita přes prázdniny, kdy sedím doma, čučím do notebooku, koukám na anime, seriály a nově vydané knihy, tu nějak nezáří. Jen se mění designy jako ponožky. xD

10 000 !! | what?! thank you!

20. dubna 2016 v 16:45 | adís
Wow! Panebože! Lidi, vy mě chcete ukamenit!
Mánii blogerstvi jsem začala někdy na průtrhu roku 2014, ale i tak ! Děláte mi obrovskou radost. I přesto, že nejsem aktivní ani tu a ani na vašich blogech, jsem nesmírně ráda, že tu někdo je. Opravdu. Vážím si vaší podpory.
Velké díky, minna!

Ano, Adís musí zveřejnit tuto krátkou zprávu. Musí... xD

... jak.. to vysvětlit? Ztracený svět se našel?

13. dubna 2016 v 21:55 | adís
Víte, ani já tomu nevěřím.
Ale začalo se mi stýskat. Protože ten šíleně hrozný pocit, když jste tu nechali jen tak bezdůvodně chátrat a sledovat, jak jeho duše pomalu umírá...
A přesto to byl blog všech začátků. Tohle si nezaslouží.

It's... EndiNg. Gomen.

9. října 2015 v 22:29 | Adís
O-ohayo.
Je to naprosto šílený nápad, ale... ano, je to šílené.
I Flynn řekl, že je to naprosto blbej nápad.
Velice se mi tu díky Vám líbilo, ale... jak si už říká několik blogerů, kteří si byli jisti, že budou svůj blog rozjíždět, stejně si po nějakém čase namlouvají: "A proč je to tak podivný název? Jaks sem sakra mohl vymyslet takovou blbou adresu?!"
Napříč tomu, že když jsem si poprvé blog zakládala, jsem si myslela, že se dá URL adresa změnit, ale tehdy jsem byla mírně nezkušená.
Můžeme změnit design, úplně změnit články, ale nemůžete změnit to, co se prostě nedá, protože vás už čtěnáři znají.

Asi to udělám jak Venea - začnu úplně od začátku.

Je mi vážně protivné, že starší články (které jsou dávno v archivu), už doslova upravuji a měním je na rozcestníky. Je mi z toho nanic - bylo to jako podvádět.
Za to se omlouvám, taky si to někdo neuvědomuje. Ale vím, je to má chyba. A lituji toho.

HIATUS ~

1. září 2015 v 17:20 | Adís
Pokud nevíte o co jde, tak to nechtějte ani vědět.

Správně, jedná se o pozastavení blogu na nějakou kratší dobu, abych se vrátila do školních výuk. Taky jsem poznala mé příbuzné ze Slovenska a těžko se mi to neslo, když jsem je nikdy neviděla. (nepočítaje mé nulté roky, kdy jsem ani nevěděla, že jsem člověk.)
Do kdy opravdu nevím, ale snad brzo. Tento rok jsem si slíbila, že na sobě zapracuju, tak to chci vykonat. Povídky psát budu, ale nebudu je zveřejňovat... S grafikou taktéž.

Takže doba pozastavení je nezjistitelná, ale slibuji, že se vrátím. ^^
Uživejte školy a práce!

Adís
 
 

Reklama


Rubriky